wz

O LETECTVÍ A LETADLECH

Letadlo je stroj který umí létat ve vzduchu a ktomu jim slouží křídla a rychlý pohyb vpřed. Na obrázcích pod textem jsou obrázky které ukazují tvar vhodného tělesa pro křídlo. Křídlo musí být co nejaerodynamyčtější a také musí mýt spravný tvar. Těleso je kapkovitého tvaru, ale zespod je rovné. Jízdou vpřed se nám proudnice nahoře stlačí a tím vznikne podtlak a dole proudnice potřebují místo takže vznikne přetlak. Podtlak a přetlak svým působením vytvářejí vztlak který plochu (křídlo) nadnáší. Na prvním obrázko jsou znázoněny síly. Zelená šipka je výsledný vztlak který plochu nadnáší.
images.jpg, 4,7kB vztlak.jpg, 9,7kB
Rozdělení vztlaku na křídle. Podtlak je větší než přetlak a u obou sil vynikají nejvyšší hodnoty blízko přední hrany.
SMĚROVÉ A VÝŠKOVÉ KORMIDLO
Vzadu letadla jsou menší křídla. Říká se tomu ocasní plochy, jsou kapkovitého tvaru. Na hlavním křídle jsou také křidélka a brzdy, sklápějí se nahorů a dolů. Když se chce letadlo při prudké zatáčce naklonit musí jedno křidélko vychýlit nahorů a druhé musí vychýlit dolů. Když se vychýlí směrové kormidlo do prava celí stroj zatočí do prava, a nebo naopak, vychýlí se li směrové kormidlo do leva celé letadlo zatočí do leva. A když se výškové kormidlo vychýlí dolů letadlo začne mířit dolů, jde to i naopak, když se výškové kormidlo vychýlí nahorů celí stroj začne mířit nahorů. Brzdy fungují takhle: brzdící klapky se sklápějí jen dolů, horní plocha křídla zůstává neporušená!
NEJUŽÍVANĚJŠÍ PŮDORYSNÉ TVARY KŘÍDEL
Nejčastější a nejvýhodnější je plocha oválná, ale jsou i jiné také dosti účinné, na příklad lichoběžníkové, trojúhelníkové a… Konce ploch ať jsou jakéhokoliv tvaru, bývají většinou zaoblené, aby zbytečně nepůsobili škodlivé víry (odpor- brzdí letadlo).
DĚJINY LETECTVÍ
Otto Lilienthal: si vyrobil kluzák, měl 11 m v rozpětí křídel. Žil kolem roku 1890. Pozoroval ptáky a zjistil, že křídla mají zvláštní tvar viz. str. 1. Skákal z pahorku vysokého 30 m. Nejdelší dolet byl 80 m. Roku 1896 se zřítil z pahorku 15 m a zabil se. Bratří Wilburg a Orville Wrightové byli to Američané se hodně učili létat na kluzácích. Mnoho se dověděli ze spisů Lilienthalových. Bylo to kolem roku 1902. Aby mohli udělat let letadlem těžší než vzduch, museli si vyrobit motor, ale protože v té době nebyl takový, jaký by se hodil do letadla (všechny byli příliš těžké) tak si ho vyrobili. Roku 1903 provedli první let letadlem těžším než vzduch, bylo to 17. prosince. Let trval 12 vteřin a letadlo uletělo 255 m, let byl ve výšce asi 3 m. Od této chvíle to šlo velmi rychle, každý let byl lepší a lepší a roku 1905 uletěli Wrightové 24,5 km za 25 minut, později 33,5 km za 33 minut. I Evropa pilně pracovala, ale měla méně štěstí. Teprve po úspěchu Wrigtů se objevila v Evropě letadla dobré konstrukce, která rychle opanovala pole. Nejvíce vynikli francouzští konstruktéři. Tam 23. srpna roku 1906 po prvé úspěšně vzlétl Santos Dumont a po něm Farman, pak bratří Voisinové, kteří si brzy založili továrnu na letadla a jiní. L. Blériot ten roku 1909 přeletěl kanál La Manche. Inženýr Jan Kašpar narodil se v Pardubicích, zprvu pracoval v továrnách v Německu. Jezdil a závodil na autu a motocyklu, a teprve později se pustil do stavby letadla. Chtěl si vytvořit vlastní typ, ale v této práci neměl úspěch. Proto si koupil hotové, dobré letadlo Blériotovo a počal se na něm v Pardubicích sám učit létat. Utrpěl hodně úrazů. 13. května 1911 letěl za svým přítelem Kalvou z Pardubic do Prahy a přistál u Zbraslavi. První přelet Atlantického oceánu Čechoslovákem. Roku 1941 přeletěl kapitán Korda (za války) z Anglie do Kanady, přeletěl to devětkrát. Byl doprovodným letadlem letadlových lodí. Vrátil se 15. dubna v 18. 30 hodin podle anglického času, v Kanadě bylo půl jedenácté v noci. Letadlo dosáhlo výše 7000 m, neboť níže byly mraky, teploměr ukazoval 40° mrazu, ale za to jsme mohli kontrolovat směr letu podle hvězd.
Zpet na hlavní stránku.
Hlavní stránka Pavel Jelínek letadla